Autoři Kontakt Texty - literární čtvrtletník Frogman - váš dýchací přístroj ve světě literatury Scriptorium - návrat na úvodní stránku

JAN DROZD

OKAMŽIKY

  • Kdyby

    Ten balíček, co nesu v ruce
    je kniha plná veršů
    a kdyby ses mě zeptala
    řekl bych ti čích
    a třeba bych ti nějaké přečetl
    ale jenom pár - asi tak dvě
    a pak bychom si povídali o něčem jiném...
    tak nějak by to mohlo být
    kdybych tě dneska potkal

  • Na stěně obrázek
    na obrázku provázek
    (nebo spíš provaz)
    na provázku oprátka
    na oprátce reportáž
    (psaná)

  • ***

    Estardot, Mifuláně, Nosail
    – zaklínadla na seznamu věcí
    které bylo třeba nakoupit

  • ***

    Chceš létat do kosmu
    podnikat vesmírné cesty
    osedlat rytmus
    tím spálit všechny mosty
    a přitom vlastně vůbec neznáš
    zemi, po které chodíš

  • ***

    I asked her for her love
    and she refused with the sweetest laugh

  • ***

    Ze skály pramen se po kapkách noří
    do písku padají
    kde posvětí suchou zem dotykem
    stébla se vzpínají

    žíznivé srdce sem naději vkládá
    ústa jsou vyprahlá
    na jazyk jen další kapka však padá
    a žízeň zůstává

  • Posel ticha

    Ten cvrček v trávě
    co hlučným zdá se
    je poslem ticha
    jež kolem rozléhá se

  • Píseň o sloupech a sklizené chmelnici

    Tolik jich pospolu stojí tu v řadě
    každý z nich sám
    a přece pohromadě

  • Víla

    Vítr přivál tě sem
    vílu smělou
    chci tě po kouskách
    a nebo radši celou
    vlasy rozprostřené
    na polštáři snů
    světlo těch chvil
    a vůně těch dnů
    vůně těch dnů

  • ***

    Pod nebem průzračným
    klidným jak hladina
    v dálce se pahorek
    za šera vypíná

    z mlhy se zvedá
    klidný a věčný
    jak šmouha šedá
    sen neskutečný

  • Zlodějka

    Srdce jsi mi vzala
    kam jsi ho jen dala
    bez něj nemám nikde stání
    usínám až za svítání
    vážně, vrať ho
    nebuď jako malá

  • ***

    Ve víru doby
    ďábel se zlobí
    nikdo se nebojí
    ani nemá zlost
    berou ho jako
    samozřejmost

  • ***

    Pod stromy, rychle pod stromy
    v létě do polí a v zimě před domy

  • ***

    Dnes jsem v trolejbuse nechtěně nakopl
    jednoho starého pána
    omluvil jsem se
    pán na mě přísně pohlédl a řekl „b´tarada“
    pak ještě chvíli nervózně potřepával nožkou

    byl to záhadný den

  • ***

    Údery sekyry
    pod klenbou stromů
    jen zvuk mých kroků
    v mrazivém tichu

  • ***

    Mrazivý vzduch
    průzračná sojka
    a sojka křičí
    v korunách stromů

  • ***

    Vyprávět bajku hluchému oslu
    – to je jako hrách na stěnu házet,
    mluvit do dobu,
    mlátit prázdnou slámu
    a chodit s dřívím do lesa

  • Der Abzahlreim

    A B C
    jetz Ich mus verstehe
    (Ich weis nicht
    warum Ich liebe dich)

  • Hladnovská lidová

    Já jsem to tušila
    já jsem to tušila
    že jsem si ten svůj
    klíček nevzala
    a když mě pustíte
    abych pověděla
    co jsem právě viděla
    řeknu vám
    povím vám
    co jsem uviděla

  • Metamorfóza

    Až do včerejška já proti svojí vůli
    býval jsem havranem jen způli
    však dnes, když noc svůj vrchol měla
    já zčistajasna proměnil se zcela
    a vidíc, že času mnoho ještě zbývá do svítání
    řezavé ze mě vyšlo zakrákání

    teď letím na lov
    s vášní jako kdysi
    těšte se
    lháři, zloději a krysy

  • ***

    Ve snu mi nějaká krásná dívka
    poslala lístek
    „AŽ OTEVŘEŠ OČI, UVIDÍŠ, ŽE JSEM BLÍZKO“

  • Radikální řešení

    Rozhodl jsem se jednou v roce
    – udělám s tím krátký proces
    natáhnu si rukavice
    vytrrrhnu si svoje srdce
    uložím je do sklenice
    naplním ji špiritusem
    a postavím do police
    co mám doma u lednice

    Na jeho místo dám chladivý kámen
    a do něj vytesám „SPI SLADCE“ – ámen

    Zdá se mi, že nejlepší by mohl býti mramor
    svoje šípy zákeřné si o něj zlomí Amor

    Dívčiny spanilé, smyslné krásky
    sotva pak zažehnou byť jen plamének lásky

    Budu mít klid
    začnu znovu žít
    konečně přestanu ze žalu pít

  • Na konec

    Však více moji drazí
    Vám mohu povědět jen stěží
    neb nevím oč tu kráčí
    a o co vlastně běží

    Co vím však
    že je-li mysl čista
    i peklo na nebe se změní
    dozajista

  • ***

    Není na světě karoten
    aby se zavděčil lidem všem


© Jan Drozd; 1998
Připomínky zasílejte na pkotrla@post.cz

Texty - literární čtvrtletník

JAN DROZD

OKAMŽIKY


  • Kdyby

    Ten balíček, co nesu v ruce
    je kniha plná veršů
    a kdyby ses mě zeptala
    řekl bych ti čích
    a třeba bych ti nějaké přečetl
    ale jenom pár - asi tak dvě
    a pak bychom si povídali o něčem jiném...
    tak nějak by to mohlo být
    kdybych tě dneska potkal

  • Na stěně obrázek
    na obrázku provázek
    (nebo spíš provaz)
    na provázku oprátka
    na oprátce reportáž
    (psaná)

  • ***

    Estardot, Mifuláně, Nosail
    – zaklínadla na seznamu věcí
    které bylo třeba nakoupit

  • ***

    Chceš létat do kosmu
    podnikat vesmírné cesty
    osedlat rytmus
    tím spálit všechny mosty
    a přitom vlastně vůbec neznáš
    zemi, po které chodíš

  • ***

    I asked her for her love
    and she refused with the sweetest laugh

  • ***

    Ze skály pramen se po kapkách noří
    do písku padají
    kde posvětí suchou zem dotykem
    stébla se vzpínají

    žíznivé srdce sem naději vkládá
    ústa jsou vyprahlá
    na jazyk jen další kapka však padá
    a žízeň zůstává

  • Posel ticha

    Ten cvrček v trávě
    co hlučným zdá se
    je poslem ticha
    jež kolem rozléhá se

  • Píseň o sloupech a sklizené chmelnici

    Tolik jich pospolu stojí tu v řadě
    každý z nich sám
    a přece pohromadě

  • Víla

    Vítr přivál tě sem
    vílu smělou
    chci tě po kouskách
    a nebo radši celou
    vlasy rozprostřené
    na polštáři snů
    světlo těch chvil
    a vůně těch dnů
    vůně těch dnů

  • ***

    Pod nebem průzračným
    klidným jak hladina
    v dálce se pahorek
    za šera vypíná

    z mlhy se zvedá
    klidný a věčný
    jak šmouha šedá
    sen neskutečný

  • Zlodějka

    Srdce jsi mi vzala
    kam jsi ho jen dala
    bez něj nemám nikde stání
    usínám až za svítání
    vážně, vrať ho
    nebuď jako malá

  • ***

    Ve víru doby
    ďábel se zlobí
    nikdo se nebojí
    ani nemá zlost
    berou ho jako
    samozřejmost

  • ***

    Pod stromy, rychle pod stromy
    v létě do polí a v zimě před domy

  • ***

    Dnes jsem v trolejbuse nechtěně nakopl
    jednoho starého pána
    omluvil jsem se
    pán na mě přísně pohlédl a řekl „b´tarada“
    pak ještě chvíli nervózně potřepával nožkou

    byl to záhadný den

  • ***

    Údery sekyry
    pod klenbou stromů
    jen zvuk mých kroků
    v mrazivém tichu

  • ***

    Mrazivý vzduch
    průzračná sojka
    a sojka křičí
    v korunách stromů

  • ***

    Vyprávět bajku hluchému oslu
    – to je jako hrách na stěnu házet,
    mluvit do dobu,
    mlátit prázdnou slámu
    a chodit s dřívím do lesa

  • Der Abzahlreim

    A B C
    jetz Ich mus verstehe
    (Ich weis nicht
    warum Ich liebe dich)

  • Hladnovská lidová

    Já jsem to tušila
    já jsem to tušila
    že jsem si ten svůj
    klíček nevzala
    a když mě pustíte
    abych pověděla
    co jsem právě viděla
    řeknu vám
    povím vám
    co jsem uviděla

  • Metamorfóza

    Až do včerejška já proti svojí vůli
    býval jsem havranem jen způli
    však dnes, když noc svůj vrchol měla
    já zčistajasna proměnil se zcela
    a vidíc, že času mnoho ještě zbývá do svítání
    řezavé ze mě vyšlo zakrákání

    teď letím na lov
    s vášní jako kdysi
    těšte se
    lháři, zloději a krysy

  • ***

    Ve snu mi nějaká krásná dívka
    poslala lístek
    „AŽ OTEVŘEŠ OČI, UVIDÍŠ, ŽE JSEM BLÍZKO“

  • Radikální řešení

    Rozhodl jsem se jednou v roce
    – udělám s tím krátký proces
    natáhnu si rukavice
    vytrrrhnu si svoje srdce
    uložím je do sklenice
    naplním ji špiritusem
    a postavím do police
    co mám doma u lednice

    Na jeho místo dám chladivý kámen
    a do něj vytesám „SPI SLADCE“ – ámen

    Zdá se mi, že nejlepší by mohl býti mramor
    svoje šípy zákeřné si o něj zlomí Amor

    Dívčiny spanilé, smyslné krásky
    sotva pak zažehnou byť jen plamének lásky

    Budu mít klid
    začnu znovu žít
    konečně přestanu ze žalu pít

  • Na konec

    Však více moji drazí
    Vám mohu povědět jen stěží
    neb nevím oč tu kráčí
    a o co vlastně běží

    Co vím však
    že je-li mysl čista
    i peklo na nebe se změní
    dozajista

  • ***

    Není na světě karoten
    aby se zavděčil lidem všem


    © Jan Drozd; 1998




[ rukopisy ] [ texty ] [ potápěč ] [ kotrla.com ] [ scriptorium ]

CNW:Counter
od 19. 9. 2002

TOPlist