DALIBOR PODANÝPoezie* * *V bufetu mouchy na ulepeném stolku Rádio potí píseň o tom jak někdo ztratil holku Podvečer Před domem na lavičce pod stromem sedí dva staří lidé Drží se za ruce a pozorují zbytek dne jak se hýbe * * * Kluci jdou na pivo škádlí se hlučí a smějí Za chvíli zestárnou a pohřbí rodiče a bude po prdeli Pokračování Bohužel nemám žádnou útěchu pro tebe ani pro sebe Přijdeme do země ne do nebe * * * Šedivá mračna prašivé dny potahují Jsem suchý studený nemiluji Vzpomínka Tvé bílé paže za clonou rozkvetlých stromů Vracím se k nim jako domů * * * V kaluži nebe vrabec z něj pije Země se točí mé srdce bije Zavanul vítr Ze stromu k zemi snáší se list Tak pomalu... že se dá jeho pád číst * * * Seschlá stařenka - tolik o mé duši V prostředku prsou jablko scvrklé tuším By walk Alej stromů větrem rozeznělá Je tu jen ta hudba já jsem zmizel zcela By bike Vlčí mák na okraji cesty Sem tam z trávy vykoukne jak v životě štěstí By car Babky u krámu projíždíš vesnicí Na návsi dva malí psi se navzájem pářicí By bus Řepka se žlutí k zbláznění opodál pes se válí v trávě Minuli jsme je právě By train Vlak zastavuje s hlasitým skřípěním U tratě motýl proplétá se hloučkem kopretin * * * Vrány na střeše na anténě S usednutím každé z nich mám o myšlenku méně © Dalibor Podaný; 2000 > |