|
JAROSLAV KOVANDA Od Textů až ke KyticiNení tak úplně pravda, že Psí víno o Textech neví, jak se píše ve 22. čísle Textů, literárním čtvrtletníku, vydavatel: Knihkupectví Malina, Vsetín. Je ale pravda, že jsme o časopisu informovali naposledy v roce 1999. Což je pro čtenáře psího vína škoda. Škoda, která snad nevznikla ani tak z nezájmu, kde, kdo, co vydává, ale ze zahleděnosti do sebe, do problémů kolem PV vznikajících. A možná z nedostatku další mozkové kapacity... Ale třeba se vše změní, třeba si budeme i „ukazovat“, alespoň jak jsem pochopil z článku našim vztahům v Textech venovanému. Snad se i sejdeme na avizovaném večírku, kam kromě Psího vína bychom my nečistokrevní Valaši ze Zlína mohli přinést i nějakou tu „starou tenisku“ /John Steinbeck Na plechárně - označení pro oldwhisku nevalné kvality /a za neutuchajících diskusí /jak se na Valašsku říká - opijem se až nám nechty slezú/ bychom mohli i něco vykoumat, protože si myslím, že máme leccos společné. I kdyby jen lásku k věčírkům!... Mně se například na Textech líbí, jak jsou šetrní k našim lesům, jak na třiceti stránečkách co za vzpomínaný nehet by vlezly, dají čtenáři takovou porci objevných textů. V posledním 22. čísle je to zejména povídka Milana Orálka Když tu byl máj /ani se nechce věřit, že autor má 19 let/ některé verše ukrajinského Bohdana Ihora Antonyče (1990 - 1937): Na topolech se hvězdy smějí / a lidé křižují se v hrůze / Za nocí měsíc zabíjejí / Chasidé v synagoze a další, a hlavně dopisy malíře Jana Kobzáně! Mám za to, že i kritika na film Kytice od F. A. Brabce Dory Víceníkové je originální. Autor těchto řádků se škodolibostí jemu vlastní kooptuje hlavně její kritická stanoviska, protože o filmu již hodně četl, naposledy v knize Kytice zaneřáděné reklamami na výše natočený celuloid, v níž vedle bravurních fotek působí K. J. E. až jaksi nepatřičně, jako chudý příbuzný FILIPA TRENDA publishing. Ale to už je jaksi z jiného máču... Psí víno 19 / 2001, str. 24 |