Vojtěch Kučera Narodil se v roce 1975 v Třinci
Poezie Vojtěcha
Kučery je tichá a neokázalá. Její autor nepatří mezi básnické švališéry
s barevnými chocholy na čepicích, kteří se projíždějí na svých koních
cvičištěm a udivují přihlížející efektními jezdeckými kousky. Jeho verše
nejsou bohaté na výrazové prostředky, neohromují „stokorcovou“ obrazností
ani metaforikou. Kučera promlouvá tichým, soustředěným hlasem, jeho básně
jsou máloslovné a křehké. Zdá se, jako by byly zaznamenány na voskovém
válečku prvního fonografu – stačí ho neopatrně uchopit a záznam je navždy
ztracen. A co zaznamenává Kučerova jehla? Především samotu, drcení
dlaní v prázdném pokoji, milostné zklamání a nekonečné toulky šedým
městem, které je vnímáno zjitřenými smysly. Jsou zde však i prozářenější
melodie hudba letního městského sadu s kašnou, poezie jako lehounká wassermusik. -bt- Medailónek o autorovi, spolu s fotografií, byl převzat z měsíčníku pro literaturu a čtenáře Host 3/99, kde naleznete v tištěné podobě i některé z autorových veršů.
|