Při četbě loni vydaného českého překladu románu Leonida Cypkina Léto v Baden-Badenu (Prostor 2015) jsem si opět uvědomil, nakolik míra zážitku z četby souvisí s čtenářovou vůlí a úsilím porozumět. Obraz ruského velikána vystupuje z textu pozvolna, a není to obraz lichotivý, ba naopak, Dostojevskij je zde vylíčen jako člověk v podstatě odporný. Přesto je pozoruhodné, že Cypkin o něm dokáže psát velmi otevřeně, bez pietního velebení klasika, a přitom jej ani jednou nezesměšní, nepřipraví o vážnost.

Texty jsou líné nástroje, volají po aktivitě čtenáře (U. Eco). Byla by škoda nechat se v případě Cypkinova románu odradit souvislou, graficky takřka nečleněnou hmotou textu (celkem pouhých 11 odstavců a 34 teček na 200 stranách).