René Kočík: Letní dopis na zimní Bystřičku VIII

Pablo,

tak třeba Inés Suárezová. Za malou mosaznou tabulkou ve zdi baziliky Boží milosti v neklidně pulzujícím srdci Santiaga kůstky z jejího statečného těla. V pětimilionovém městě, které před půl tisíciletím coby španělskou osadu na březích kalného Mapocha založil její milenec Valdivia. Inés, má drahá, vyprávěj, jak tvé ruce zkoupané v horké krvi vysoko proti slunci zvedaly za vlasy beztrupé hlavy domorodých náčelníků a vrhaly je přes dřevěnou palisádu mezi rozzuřené indiánstvo, dobývající zárodek metropole. To ticho pak. A teď. V chladném ambitu chrámu. Slyšíš, Inés?

Pablo, v jistém čase nás zajímá víc to, co bylo, než co bude. Nebo jinak: po tom, kam míříme, je mi hovno, zajímá mě jen to, odkud jsme se vzali, říká Stasiuk. Přišli prý z jiných světů, byli světlovlasí a modroocí a před tisícovkou let se jim tu porouchal hvězdolet. Zůstal po nich andský hřbet osedlaný podivnou kamennou pevností. A otázka – kdo byl bílý lid z mraků? Výletník v ruinách Kuélapu poctivě naslouchá a párkrát digitálně spoutá, co zbylo z minulosti lidu Chachapoyas. Přemýšlí, jestli to pro ten dnešní může krom příjmu od hrstek turistů znamenat i trýzeň: umět rozpoznat na pět tisíc odrůd brambory, a nevědět, co jsem zač?

No zemáky, Pablo, řekl bys, ale to ti je taky záhada. Větší než mýty z bedekru. Zázračná hlíza. Víš, které motivy zobrazuje keramika vykutaná v sídlištích předinckých kultur v písečných pouštích na pobřeží Pacifiku? Brambory a lidské dvojice kopulující ve všech možných polohách! Hlavně toto. Břich a hřích. Když pak doplul conquistador, viděl v bramboře příčinu lepry. Evropan, než se tu škrobovou batátu naučil jíst, krmil jí dobytek a pěstoval ji pro okrasu. To všecko ti z míst, kde se zemák narodil, píšu proto, aby sis na to vzpomněl, až budeš doma ohrňat – nebo do mikrotenu nabírat rostlinolékařskou správou prověřený polský dovoz v marketu.

Nebo by tě víc zajímalo, jak se peče morče a mele rejnok? Povím ti to! Až zas na Bystřičce budem smažit placky, bramborové ovšemže.

Posílám závěj pozdravů.

René

Chachapoyas, Peru, březen 2013