TEXTY č. 12 (ZIMA 98/99)
POEZIE
Jakub Chrobák
Michal Baru
Michal Jareš
Tereza Lapáčková
Radek Václavík
Jakub Chrobák
***
Půlnoc:
Dešťová kapka tříští
se o den příští.
Dešťová kapka.
Nový den.
Michal Baru
***
Padá sníh –
jaká novina!
A jestli ho přibude...
***
Podzimní noc.
V tmách zhmotňují se přání,
klopýtáš na dlouhé
a nejisté cestě
k domu, který není...
***
Jak je dobré
probudit se z hlavou bolavou,
jen popřemýšlet:
ach jo! asi umřu, jestli...,
ale v tom už žena přináší lák z okurek.
Michal Jareš
Sidžo XLV
Černé nebe Bílé mraky
Zvuk se zkřivil podle plotu
Růže Strmé ostny hrotů
Jako ňadra Jak náznaky
Večer se za prožitkem sklápí
Ať se hodiny samy trápí
Sidžo XLVII
Maurici M.
„Déšť jsem viděl když mizela
zřetelněji nežli ji“
„Vzpomínky se vám rozpíjí
řekněte než vám zmizí zcela
vzkázala něco?“ „Možná ještě – – -“
„Ano?“ „Ale ne Jen kapky deště...“
Sidžo L
Znát těžko odpovědí
a světlo na půdách
na kterém si prach
zvolna sedí
i když se do něj nedívá
Kdo žije a kdo prožívá?
Tereza Lapáčková
SPÍŠ
Spíš na houpacím křesle
Ve starym pokoji
Kde bručí starej gramofon –
– zpívá jazzovou píseň
Spíš na dřevěný tonetce
Za velikým stolem
Na jehož rozpukanym povrchu
Si hrajou paprsky slunce
Spíš u psacího stroje
S chybějící klávesou
Tvoje prsty spí
A písmenka jsou opuštěný
Spíš v mojí posteli
Přikrytej prostěradlem
Cítím tvojí vůni –
– zahaluje mě vzpomínkou
Sedim na zemi v pokoji
A pozoruju tvoje oči
Na lesklym papíře –
– jsi černobílej a tichej
Jsem tu sama
A ty teď spíš –
– dnes v noci, daleko
S mou fotkou pod polštářem
ZKLAMÁNÍ
Chci ti namalovat obraz
Majestátní portrét starýho muže
Smutek ale trhá papír a rozostřuje barvy
ZIMA
Zamrzlej úsměv
A jinovatka na řasách –
obrys slunce za zamlženym oknem –
– je ráno a snutný oči
Se milujou s denním světlem
Člověk s modrými rty
Sedí na schodech kostela
A vzpomíná na léto
Kostkovanej kabát
Ušitej ze zbytků milimetrovýho papíru
Je studenej a profukuje
TAJNOSTI
Teplý objetí
Splývá se samotou
(v tichu)
Trhaj se barevný mraky
Okouzlujících poznání
Černá špína
Se vkrádá do tajů citu –
– nenávist a hniloba
Jenže teď chci spát
A na víčkách těžkat
Veselý barvy
Nepoznanejch orgasmů
Radek Václavík
***
(31. říjen 1998) Daně
Je namoklé ticho
Podzimu
A prsty ve vrbách
A mnohá láska
Jako rybí tma
Znovu se bojím
Vlhka pod kabátem
A je to snadné
Jak můj první strach
***
(23. října 1998)
Bože, při tom podzimu
Je všechno živé
I smrt
A odétání
Babí léto jako
Z vlasů stařenek
A je toho příliš
Navenek –
Toho se bojím
***
(13. červen 1998)
Až bude ticho
Takové
Že sláma bude mlčet
Z každého klasu
Píšťaly samy
Zatnou prstem
Bez jediného
Hlasu
Uslyšíš střelbu
Na prsa
***
(9. prosinec 1998)
Ten stůl
Je z lipového dřeva
A ta kůra
Voní po jalovci
Po hospodách záclony
Zhasínají den
A chlapi domů
Mají daleko
U stolu nedopitá žízeň
***
(2. únor 1998)
Vzpomenuté rány
A požár jak
Probuzená zloba
A rudá krev
Ta poraněná bolest
Ta rudá krev
Nadosmrti
Jejich vinu
Klepe mráz
Zalomený vaz
© Texty
|
![[pak] blog pavla kotrly](../images/button_pak_blog.gif){kind=small}
