TEXTY č. 40 (Zima 2005-06)

[úvodník][próza][poezie][překlad][rozhovor]
[comics][jen tak ]

Jen tak

Pavel Kotrla

Pavel Kotrla

...začala před několika měsíci zima, která je po letech taková, jakou ji známe z pohádek a vyprávění pamětníků. Ale pamětníci zjistili, že jejich paměť se mýlí a taková zima, že vlastně nebývala ani v těch starých zlatých časech. Zato ve vsetínských Zlatých časech se tuto zimu obsluha tak zhoršila, že už nekokáže podat ani dobré.

...začala zima, na kterou nezapomenu. Matyáš začal chodit a na plot jsem si měděným drátem připevnil novou poštovní schránku, protože nářek pošťaček byl už převeliký a knížky mi nechávaly položené na zemi, protože do té staré je nacpat nedovedly.

...zima končí. Odchází staří dobří, Eduard Petrů, Genadij Ajgi... Jaro je skoro tady, na soutoku se Bystřičky s Bečvou se voda rozlévá z regulovaných břehů a příroda ukazuje, že je silnější. Tam, kde býval splav s vodníkem lákajícím oběti je rovná vodní hladina a místo dělá čest svému názvu: Chladná voda.

...jsem po více než deseti letech přestal psát deník. Šlo to pozvolna. Zápisy se zkracovaly. Řídly. Pak je vystřídal kalendář, do kterého občas proniká něco osobního. Ani jsem si to neuvědomil, až nedávno, když jsem hledal ten poslední.

...jako každý rok vydala veřejná knihovna v New Yorku svůj proslulý seznam knih (http://www.nypl.org/branch/books/index2.cfm?ListID=292), které by si člověk měl spojovat s rokem minulým. Obálky a tituly vypadaly zajímavě. Nečetl jsem žádnou.

...jsem při listování posledním číslem ruského Ariónu narazil na básně Michaila Baru, jednoho z prvních básníků, které jsem se snažil překládat. Když jsem před léty (1999?) poprvé držel v ruce časopis Arión (http://arion.ru/), mylně jsem se domníval, že má něco společného s Orionem. Má. Ale snad jen to, že oba pochází z řecké mytologie. Tento legendární básník a pěvec starověkého Řecka bývá často zobrazován na hřbetě delfína, který podle pověsti básníka zachránil, když se vracel po moři z cest, před posádkou, která se ho chystala oloupit a zavraždit. Arión sám skočil do moře a zde ho vzal na hřbet delfín, který byl přiváben jeho hudbou. Bezpečně ho dopravil na břeh. Zde mu dal vděčný básník postavit na památku pomník. A právě obraz jezdce na delfíně je již dvanáctým rokem ke spatření na titulní stránce tohoto ruského časopisu věnovaného poezii. V době, kdy mi Arion poprvé dovezl René, nebylo jméno Michail Baru (1958) příliš známé. Nyní už ano. Dílem díky jeho vlastní tvorbě, dílem díky jeho organizačním a editorským snahám. Stal se jedním z výrazných představitelů současného ruského minimalismu. Poslední číslo pak přineslo recenzi jeho poslední sbírky, a to mne donutilo aspoň k drobnému překladu. >>