TEXTY č. 37 (JARO 2005)

[úvodník][próza][poezie][překlad] [recenze][rozhovor]
[comics][Z ARCHIVU]

Úvodník

Pavel Kotrla: 1/3

Pavel Kotrla: 1/3

Sedíme v horkém odpoledni končícího jara v prázdném vsetínském Prostředním šenku za poctivými stoly z dubového masivu a na židli a lavici z téhož dřeva. Možná je to čtvrtkem, možná něčím úplně jiným, ale za celé tři hodiny přibude pouze jeden host.

Sedíme tu sami, vydavatel a šéfredaktor, a přemýšlíme, kam až jsme došli, když stojíme na prahu desátého ročníku časopisu, a kam dojdem a proč vlastně ještě jdem... Prázdný šenk a ticho v něm, jako by dokreslovaly bod, ve kterém se nacházíme. Texty začínaly jako projekt několika přátel. S ohlédnutím nazpět je patrné, že Texty byly a jsou, přes veškerou svou otevřenost, přece jenom časopisem skupinovým. Snad archaismem z dob avantgardy. Jen za tu dobu hroty otupěly a zakladatelé a příznivci přestali býti studenty a rozprchli se nejenom po vlastech moravských a českých. Snahy o zorganizování společného setkání připomínají scény z mého oblíbeného Buňuelova filmu Nenápadný půvab buržoazie. Míjíme se v čase a prostoru, ale stále doufáme v setkání.

Texty představují 1/3 mého dosavadního života, zda budou zaplňovat i roky následující v tuto chvíli netuším. Doufám, že ano. Mezi děláním literárního časopisu a děláním časopisu přátel je však podstatný rozdíl. Možná ne pro čtenáře, pro mne však ano.