TEXTY č. 41 (Jaro 2006)

[úvodník][próza][poezie][překlad][rozhovor]
[comics][jen tak]

PŘEKLAD

Jerzy Cwaliński

Adin Ljuca

Vjačeslav Kryžanovskij

Jerzy Cwaliński

Podzimní beseda

Je v nás všeho plno:
výživného ovoce pro zdraví
hrdinských stromů na stráži
rozhovorů ohníčků
A my ještě
otevíráme zásobník s pamětí
dat, míst, názvů a osob
sedíme v houpacích křeslech fantazie
my ještě živí
a vy jako živí
veselíme se
v srdci svítí hořící keř
zpívá pták který neodletěl
my na věky v bezpečí

Když čekáme na podzim

Já
tady
v teplých krajích
tak bílý a červený
neumím odpovědět
jak chutná
podzim
jak voní
mlha
babího léta
jak se ukládá ke spánku
trnitý hloh
jak v sýpkách
šustí obilná zrna

Když poznám
pravdu o rudém listí
zabaleném do soumraku
s čápem neodletím

Překvapení

Slunce s cigaretou žáru
v šatech z pýchy
přijelo vozem
jiskřivého jasu
pištění pneumatik
z mraků
sto koní si sedlo pod kapotu

Náhle vlhká tma
odpoledne
To nás podzim
navrátil

Víme totiž
že světelný hluk
nemá dobrý vliv
na kvašení zelí

Pořádky

Náhodou
jsem nahlédl do sebe sama
ke štěstí
mim stačí městečko s uličkami
mlha
bota, bouřky
zaprášené fotografie
tváře zasuté v paměti
účty, rady, splátky
reklamy a rány
volání o pomoc
ach
a
ona
jenom má
obalená teplem těla

Unavený uklízením
srovnávám se s tebou
a zůstávám
mužem

Nic

Za tiché noci přišlo nic
Za jasného dne nic vstalo
bolelo trápením
a naplňovalo touhou
Spoře oblečeno do třech písmen
tolik se chvělo zimou
i prázdnem
nenaplněné
ubohé a zbídačelé
jako uschlé srdce milence
Spadlo nic do moře nasycenosti
do plnosti do konce
do dna
Rozprostranilo se ale nic nerozvinulo
od lesa po lidské slzy
Až smíchem ze sytosti puklo

Z polštiny přeložil Libor Martinek

Jerzy Cwaliński – narodil se v Rogożnu Wielkopolském. Vystudoval polonistiku na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. Působí v Úřadu kultury a umění Magistrátu města Poznaně. Vydal několik sbírek poezie.

Adin Ljuca

Mlynář

Už nemohu
ze vzpomínek přivolat hlas Jusufa mlynáře
Neumím ho oddělit od zurčení vody
a skřípotu mlýnského kamene

Pamatuju si jen obrazy:
do trávy odložené sedlo
sedlák rozvazuje pytel
kůň z řeky pije

Dřevěný mlýn se chvěje, ale obraz je jasný:
skrz otvůrky prosakují paprsky světla
a vlamují se do hlučné polotmy
v níž na mlynářovu čapku a zástěru
sype se měkký obilný prach

Zrní semleté v prach
A dny
Prach prachu
Slyším otcův hlas

Přeložil Jiří Hrabal.

Adin Ljuca (1966) – bosenský básník, prozaik a překladatel; narodil se v Maglaji v Bosně, v Sarajevu vystudoval slavistiku a knihovnictví; od r. 1993 žije v Praze a pracuje ve Slovanské knihovně. V češtině mu vyšly dvě knihy: básnická sbírka Hidžra (1998) a soubor povídek Vytetované obrazy (2005). Do bosenštiny přeložil knihu J. Štětiny Století zázraků.

Vjačeslav Kryžanovskij

***
Nedávno jsem četl jeden básnický almanach.
Co je na tom zajímavé.
Jestli se nad mými opusy někdo rozčiluje tolik,
(a já vím, že takoví jsou, znám i jejich příjmení)
jako mě tam některé přímo vytočily,
tak proč se nás – píšících – tolik urodilo?
No tak dobře.

Přeložil Jakub Grombíř

Vjačeslav Kryžanovskij (1972), básník ze Sankt Petěrburgu.