|
|
||||
TEXTY č. 42 (Léto 2006)[úvodník][próza][poezie][překlad][comics][glosy]ÚvodníkJakub ChrobákDohořívá léto. V planých růžích řeřaví už jen zbytky ostrého slunce a šipinky se boulí do ostrých kytic. V Dinotici teď bývají nízká rána, z mlhy se věci a místa teprve proklovávají do svých známých obrysů díky ještě ostrému slunci. A verše! Kolik jich teď chodí okolo. Můj malý budoucí Metoděj už se neodbytně hlásí o slovo a nedej bože ho v noci jen trochu ťuknout, břicho se okamžitě vyboulí – Už su tu! Ale! Kradou se trnky. Ve velkém! Po dlouhé době jsme chtěli aj my z těch pár stromů sbírat, dvě štamprle už jsme nasbírali, ale když jsem přijeli další týden – trnky pryč. Je pravda, že zloděj byl zkušený ovocnář, ani halúzka nebyla zohlá, natož pak zlomená, ale gořalka letos nebude, aspoň u nás. Zato D. je na tom dobře, nechal si spravit sud: „S předpokladem, že se do něho v budoucnu bude něco dávat." A prej se i dává, trnek se letos urodilo, a jestli neopadaly... Chystáme teď – já, D., P., a M. M. – sbírku poezie Jana Válka. Mnohokrát jsem měl jasný pocit neblahého svědění na řiti, jako že mě do ní zhůry Jan kope, ale bylo to, aspoň myslím, v dobrém. Dohadujeme se, mnohdy už nejenom U Magistra, ale stále častěji v knihkupectví, o tvaru písma a výběru veršů a – je dobře, že to děláme spolu. My, co se známe a my,co jsme znali Jana. A tak i Texty: my, co se známe, a my, co jsme zůstali (bohudík) spolu, aspoň někdy, aspoň v pátek, aspoň do pěti, než začne hokej nebo odjede bystřický autobus...
|