Archiv autora: Martin Lukáš

Cypkinův román o Dostojevském

Cypkin_obalkaPři četbě loni vydaného českého překladu románu Leonida Cypkina Léto v Baden-Badenu (Prostor 2015) jsem si opět uvědomil, nakolik míra zážitku z četby souvisí s čtenářovou vůlí a úsilím porozumět. Obraz ruského velikána vystupuje z textu pozvolna, a není to obraz lichotivý, ba naopak, Dostojevskij je zde vylíčen jako člověk v podstatě odporný. Přesto je pozoruhodné, že Cypkin o něm dokáže psát velmi otevřeně, bez pietního velebení klasika, a přitom jej ani jednou nezesměšní, nepřipraví o vážnost.

Texty jsou líné nástroje, volají po aktivitě čtenáře (U. Eco). Byla by škoda nechat se v případě Cypkinova románu odradit souvislou, graficky takřka nečleněnou hmotou textu (celkem pouhých 11 odstavců a 34 teček na 200 stranách).

Dvakrát báseň Jiřího Pištory

V Sešitech pro mladou literaturu 1966/2 byla otištěna Pištorova „Báseň o slepé zdi u svatého Michala“ (obrázek č. 1). V roce 1984 vydal Jiří Grůša v Londýně Pištorovy básně z pozůstalosti pod názvem Mezery v paměti, sbírka obsahuje báseň „Slepá zeď u svatého Michala“ (obrázek č. 2). Dva texty na stejný námět? Sotva. Druhá báseň zjevně vznikla přepracováním prvé. Je sevřenější, více se vzdaluje svému námětu. A přesto je ta prvá zajímavější. Alespoň pro ty, kteří znají město, kameny, Uhelnou uličku, Černovír a slepou zeď u svatého Michala.

Pistora1

Obrázek č. 1

Pistora2

Obrázek č. 2

Zapomenutá báseň Jana Skácela

Při nedávném listování jedním prosincovým číslem časopisu Plamen jsem narazil na kuriózní anketu, se kterou redaktoři oslovili 87 tehdejších (uzavíral se rok 1964) autorů (viz obrázek č. 1). 22 z oslovených zadání ankety splnilo a jejich výtvory byly otištěny ve zmíněném čísle. Jména autorů redaktoři zašifrovali do více či méně průhledných značek připojených ke každému textu. Pod značkou „Kolik příležitostí má kaktus“ se překvapivě skrývá básník (viz obrázek č. 2).

CCF12102015_00000

Obrázek č. 1

CCF12102015_00003

Obrázek č. 2