TEXTY č. 18 (LÉTO 2000)

[úvodník][próza][poezie][překlad][recenze]
[rozhovor][comics]

PŘEKLAD

Juan José Arreola

JUAN JOSÉ ARREOLA

1. PŘITAŽLIVOST
Přitažlivost propasti. Žiji na břehu Tvé duše. Skloněný nad Tebou zkoumám Tvé myšlenky, pátrám po původu Tvých činů. Nejasná přání se střetávají na dně, zmatená a vlnící se ve svém hadím loži.
Co živí to mé hltavé rozjímání? Vidím propast a Tebe, jak odpočíváš na samém dně sebe sama. Žádné odhalení. Nic, co by se podobalo prudkému probuzení vědomí. Nic, než oko, které mi neúprosně oplácí můj odhalený pohled.
Odpudivý narcis, pozoruji duši na dně studně. Závrať někdy odpoutá mé oči od Tebe. Ale vždy se vrátím pátrat znova v hlubině. Jiní, ti šťastní, zří na chvíli Tvoji duši a odejdou.
Já stále chodím k břehu. Zahloubaný. Mnoho bytostí se vrhne do hlubin. Jejich ostatky leží zašlé, rozpadající se v zadostiučinění. Přitahován propastí žiji v melancholické jistotě, že se do ní nikdy nezřítím.

2. SETKÁNÍ
Dva navzájem přitahující se body nemají důvod, proč si nevyhnutelně zvolit přímou cestu. Samozřejmě, že je to ta nejkratší cesta. Ale existují i tací, kteří dávají přednost nekonečnu.
Lidé se vrhají sobě do náručí, aniž by předem detailně naplánovali svá milostná dobrodružství. Putují z místa na místo po pravidelných linkách. Ale jednou dojde k vychýlení
z obvyklého směru a dva jedinci se spojí. Tak prudká a nečekaná láska je šok, a ti, kteří se takto střetnou, jsou zpětným nárazem vráceni do svých výchozích pozic. Příliš silně hozeni vpřed musí znovu projít hlavní děla, ukryti ve slepém náboji.
Čas od času nějaká dvojice opustí tuto neměnnou zásadu. Jejich záměr je upřímný, jsou přímočaří. Skrytě si volí život v labyrintu. Nemohou žít osamoceně. Toto je jejich jediná jistota
a při hledání sebe sama ji ztrácejí. Každý z nich se dopouští chyby a usiluje o setkání, ten druhý předstírá nevědomost a odchází bez pozdravu.

3. PŘÍMĚŘÍ
Dnešním dnem odtáhnou mé okupační oddíly z Tvého života. Nevšímám si všech těch útočníků na Tvé tělo a Tvoji duši. S těmi tvářemi se setkám v zemi nikoho. Tam, kde anděl ukazuje do dálek a kdes zve nás ke vstupu: pronajímá se tam zřícenina ráje.

Juan José Arreola (21. 9. 1918) – mexický spisovatel. Především povídkář, je však i autorem jediného románu. Věnuje se i divadelní a literární publicistice.

Ze španělštiny přelořila Michaela Jančová

© Texty