TEXTY č. 18 (LÉTO 2000)

[úvodník][próza][poezie][překlad][recenze]
[rozhovor][comics]

ROZHOVOR

Mezi námi: vesničany (Rozhovor s Bogdanem Trojakem)

Mezi námi: vesničany (Rozhovor s Bogdanem Trojakem)

Vím, že na adrese www.weles.cz se od jara pokoušíš o rozjezd nového projektu. V Reflexu 29/2000 pak Radim Kopáč uvádí, že Weles přestal existovat v tištěné podobě. Jak to ve skutečnosti s časopisem a s jeho internetovou obdobou vypadá?
Sloveso pokouším je ten pravý výraz. Weles bude dál vycházet v tištěné podobě, internetová verze zatím skoro nefunguje. Mea culpa.
Chystáš se převést do elektronické podoby i dosud existující čísla (Welesu)?
Měla by se na webu ocitnout alespoň ve formátu PDF.
Svého času jsi působil v redakci časopisu Neon. I on má své stránky na internetu. I přes počáteční hlasitou propagandu se, tedy aspoň z mého pohledu, jedná o neúspěch. Že se neprosadil v tištěné podobě je jedna věc, která má své důvody, o kterých se již hovořilo, ale proč se neprosadila internetová verze?
Neřekl bych,že se Neon na webu nechytil, během půl roku stránky navštívilo skoro sedm tisíc internautů.
Neon v tištěné podobě přestane vycházet už na podzim. Internetový NeOn-line se však rozjiždí znova a ve zcela jiné podobě. Na adrese www.neon-mag.cz najdeš zbrusu nové stránky.
Ano, taky jsem si všiml. Musím podotknout, že nová podoba je pročtenáře přehlednější. A je i graficky zdařilejší.
Z jednoho rozhovoru s tebou vím, že svou příští knihu hodláš zveřejnit nejenom v tištěné, ale i v elektronické podobě. Co tě k tomu vedlo a jak si představuješ „svého“ elektronického čtenáře? Bude se něčím odlišovat?
Vedly mě k tomu prosté důvody – většina básníků si stěžuje, že jejich knihy vycházejí v nepatrných nákladech, že jsou nedostupné, že se prodávají pouze ve větších městech etc. Tyto věci řeší web. Kdokoli, kdekoli a kdykoli si teď může díky internetu přečíst moje texty, popřípadě si je i vytisknout. Elektronická verze mé sbírky bude obohacena o možnost přidání komentáře a bude vybavena vyhledáváním. Když bude čtenáře zajímat, jak často používám ve svých básních slovo „luna“, jednoduše si jeho výskyt zjistí. Svého elektronického čtenáře si tedy představuji jako osobu zvídavou, která bude s autorem v mnohem užším kontaktu než čtenář klasický.
Co tě napadá, když slyšíš pojem „hypertext“? Je to jenom součást terminologického slovníku uživatelů internetu, nebo jej vnímáš i v kontextu literárním?
Zjednodušeně bych tořekl asi takto - hypertext je text, který není lineární. Nebo – hypertext je propojení stránek s jinými stranami pomocí odkazů, to je dnes již dost otřepaná fráze. Ale právě pro literaturu na internetu má hypertext dalekosáhlý význam – vzniká zde možnost vytvářet „otevřená“ literární díla, která může spoluvytvářet každý. Jednotlivé stránky s texty se vzájemně inspirují, mnohdy dochází k fascinující synergii. Navíc mohou odkazy směřovat nejenom k textu, ale také ke zvukům a obrazům a tak vzniká hypermedium. Termíny hypertext a hypermedium poprvé použil Ted Nelson kolem roku 1965.
Připojil by ses ke kolektivně vznikajícímu hypertextovému dílu? Proč ano, proč ne?
Připojil bych se rád. Už proto,že jsem nikdy nic podobného nezkusil.
Jak dlouho sedíš denně u počítače a proč? Kolik času denně trávíš s literaturou?
Průměrně pět, šest hodin. Důvod je prozaický – internet mě živí, s kamarádem máme providerskou firmu a web studio. Pro web připravuji několik časopisů, z nichž třeba brněnský Host je vyloženě literární, takže s literaturou obcuji často i v práci. Jinak samozřejmě rád čtu klasické tištěné knihy. V poslední době studuji beskydské zbojníky a připravuji poetický esej s touto tématikou.
Hledáš literaturu na internetu? Nemám na mysli virtuální knihkupectví.
Samozřejmě. Hledám ji také pomocí tvého Potápěče.
Daří se ti nalézat konkrétní literární texty?
Ovšemže ano. Vyhledávám především elektronické knihovny, zatím se pohybuji víc v zahraničí, ale i u nás je leccos k nalezení. Nedávno jsem si stáhl třeba Cesarovy Zápisky z války galské. Sympatický je mi jihlavský projekt www.neknihy.cz nebo www.atheneum.zde.cz.
Jaká je podle tebe kvalita literatury primárně vznikající pro publikování na internetu? Narazil jsi již na nějaký text, který by snesl srovnání s texty tištěnými?
Musím přiznat, že zatím je na webu málo kvalitních původních děl. Možnosti snadného publikování využívá početná společnost grafomanů. Naštěstí stále více spisovatelů začíná brát prostor na webu vážně, stále více je i těch, kteří dokáží s webem pracovat a využívat jeho možnosti. Zajímavé české texty jsem našel třeba na následující adrese www.angelfire.com/hyperhomer.cz, kterou obhospodařuje Petr Odillo Stančík ze Strdic.
Je normální, že tento rozhovor vedeme elektronickou cestou? Jakým způsobem může ztráta, nebo potlačení, osobního lidského kontaktu ovlivnit podobu nově vznikající literatury?
Myslím,že kdyby nebylo elektronické pošty, náš rozhovor by ani nemusel vzniknout. Díky internetu je komunikace, především mezi námi-vesničany, mnohem jednodušší. Představ si, jak bychom se my dva – ty Valach z Bystřičky a já Gorol z Vendryně – scházeli. Scházeli bychom se, scházeli, nakonec bychom se sešli v nějaké příjemné hospodě a na nahrávání rozhovoru bychom stejně neměli náladu, protože diktafon je věc nehezká a poruchová.
Bez osobního, lidského kontaktu by však asi opravdová literatura vznikat nemohla. Alespoň prozatím ne. Přijde doba, kdy se setře rozdíl mezi realitou a umělou realitou (skutečností zprostředkovanou technikou) a slova osobní či neosobní ztratí význam. Trochu se toho děsím…
To jsme dva. Díky za rozhovor.

Pavel Kotrla

© Texty