TEXTY č. 22 (LÉTO 2001)

[úvodník][próza][poezie][překlad][recenze]
[comics][z archivu]

ÚVODNÍK

René Kočík: Letní ztráty

RENÉ KOČÍK: LETNÍ ZTRÁTY

Vyjel z Bystřičky Pablo šéfredaktor, dojel do P., aby ještě než překročil práh mé dočasné usaďby zahalasil: „Končíme!“ Na letní pouti provázela ho jeho N. a prý i letní chandra; taková rozkošná, protože bych řekl, že neškodná. „Končíme s Texty,“ prohlásil po dvacátédruhé a zatvářil se, že to právě myslí vážně. Jako by chtěl zvěstovat divnou letní ztrátu. Pablo zvěstovatel?!

A zatím jsou to jiné, neporovnatelně těžší letní ztráty, u kterých by nám mělo docházet, jaké to bez nich bude jinačí. Nejdříve Zdeňka Psůtková: bude kdy někdo umět lépe předat češtině Paustovského, Grina? .....a pak, v srpnu, pár dní před barevným narozeninovým stolem .....adeus, amado Jorge Amado!

(Pamatuješ, Pablo, jak jsme četli Gabrielu? Ze žlutých zaprášených stránek sáli vůni hřebíčku a skořice, zeleného bahijského moře? Pamatuješ?! Já jsem to třeba, milý Pablo, cítil moc..... když spadla bahijská noc a Gabriela zapletla silné kakaové stehno do nohou svého muže jímž jsem byl já. Tak jsem to viděl: ležel jsem v horké vaně ledového kyjevského bytu, četl to všecko a byl zase v krajích, z nichž jen o pár měsíců dříve jsem se vrátil, ty víš. Protože jen krátká chvíle tam, jen jedna noc pod Jižním křížem, v La Puntě, malé vesnici (avokádo, empanadas a mestická dívka): to je více než jakékoli erotickokosmické dobrodružství! Evropa je chorý apendix této planety, tvrdím odvtedy.)

Sešli jsme se s Pablem v půli léta u něho na B. Kousek nad Žabárnou přišli jsme k řece. Po velké vodě, byla zelená a rychle utíkala, syčící, koryto jí bylo plné. Obnažili jsme bílá těla do pasu a vstoupili do ní. Dvacet metrů po proudu přibírala řeka proud potoka, co Pablovu ves párá na dvě nesouměrné polovice; bahno zvířené nedávnou bouří a deštěm zkalilo ho do šedohněda; klacky jím pluly. Kdybychom se toho odvážili a zpocené konstrukce vydali toku, dělajíce krátká nemotorná tempa proti proudu a rozrážejíce ho stříkavě, pohledem ke břehu dospěli bychom asi k tomuto: plyneme směrem zcela opačným. Jsme poutníci na bezcílné pouti hledající soutěsku, která by vedla zpátky do minula. Ale tu přeci najít nemůžeme!

Až Pablo šéfredaktor po třiadvacáté vyhlásí bankrot těchto stránek, budu vědět, že chlístá podzim a brzy bude večírek. A už to je dobrý důvod pořád být!

© Texty