TEXTY č. 27 (PODZIM 2002)

[úvodník][próza][poezie][překlad][rozhovor]
[recenze][comics]

ROZHOVOR

Dalibor Malina: Rozhovor s pilotem Davidem Růčkou

S fantazií se dobře žije, ale musí z ní být cítit živý člověk

(Rozhovor s pilotem Davidem Růčkou)

Inženýr David Růčka je jedním z nejmladších kapitánů Českých aerolinií. Je mu 34 let, pilotuje Boeing 737 a létá většinou na evropských linkách. Když nelétá, dělá jiné věci, mezi jiným také čte. Hlavně verneovky. Znovu a opakovaně. Čas od času je dobré zastavit se s lidmi, kteří se takříkajíc literaturou neživí, ale je pro ně něčím důležitá. Mělo by se tak dít vlastně pravidelně, nebo alespoň občas. Davida Růčky jsme se zeptali:

Jak se stalo, že se právě Jules Verne objevil mezi vašimi oblíbenými autory a že si vás nakonec získal natrvalo?

Nevím, jak se to stalo, ale opravdu jsem verneovky hltal od dětství. Jeho romány u nás byly vždycky běžně dostupné a jeho literatura se řadila k takzvanému vědecko-fantastickému žánru. Od dětství mě zajímala spíš technika včetně jejích vnějších charakteristik, to, čemu se říká dnes design. Lepil jsem modely letadel a lapal na ně k radosti mé maminky prach. Ale myslím, že jádrem otázky je dopátrat se, proč čtu Vernovo dílo i teď, v relativně zralém věku a proč jsem shromáždil ve své knihovně na 60 románů tohoto autora. Aniž bych byl schopen nějaké přesnější analýzy a popisu mého zájmu, myslím, že je to proto, že jsem se, abych tak řekl, pročetl k Vernovi trochu jinak, než předepisuje teorie, to znamená jinak než jako k autorovi zmíněné vědecko-fantastické literatury. Přivedl mě k tomu vlastně Vernův životopis, který se mi dostal před nějakými deseti lety do rukou. Verne netvořil lehce, jak jsem si přečetl v jeho životopise. Než se, obrazně řečeno, chopil pera, prostudoval spousty materiálů a fantazií je dotvářel a domýšlel. A díky obrovskému množství využitého reálného materiálu žádné z jeho děl nepůsobí plytce. Začetl jsem se do tohoto autora znovu a díky jeho sebraným spisům, vydaným nově v brněnském nakladatelství, jsem uviděl tohoto autora trochu jinak. Po opakované a komplexnější čtenářské zkušenosti na mě Verne působí především jako autor dokonale zpracovaných cestopisů s napínavými, dobrodružnými prvky. Jeho poučené cesty realitou i fantazií mi opravdu přinášejí velké potěšení. Verna nesmírně obdivuji.

Byl vůbec někdo někdy schopen konkurovat tomuto autorovi a postavám z jeho děl? A jak vlastně vypadá vaše knihovna?

Romány Julese Verna určitě nebyly mým odrazovým můstkem do světa literatury. Protože jsem už v pěti letech dobře četl a protože mě silně v knihách zajímaly ilustrace a barevnost, četl jsem už tehdy s chutí Ferdu Mravence. Pak přišly První a Druhá kniha Vikinga Vika. Uměl jsem je skoro zpaměti. Vděčně vzpomínám na Lovce orchidejí Františka Flose. Takové a podobné „pilíře" literatury kultivovaly mou češtinu a radost z ní. A moje knihovna? Solidní výrobek neznámé nábytkářské firmy, který jsem sám smontoval a namořil. Mám v ní knížky Šabachovy, dost jsem četl i Michala Viewegha. Jeho poslední kousek, Báječná léta s Klausem, mě však dost zklamal. Rád čtu životopisy, momentálně van Goghův od Sweetmana, možná, že brzo začnu sbírat Goghovy obrazy.

Zaujala vás některá ze současných knih v žánru fantastiky, literární fikce či literatury blízké dílu Julese Verna? Našel jste si tady svého autora?

 Pořád se snažíte vtlačit mě do řad čtenářů fikce a fantastiky. A Verna přiřadit někam, kam si myslím, že opravdu patří jen z malé části. Zkuste si třeba přečíst Vernův román Malý dobráček. Pokud byste neznali jména autora, můžete mít zcela oprávněný pocit, že čtete například Charlese Dickense. A mohl bych uvádět mnohé další příklady. Ze současné fantasy literatury a science fiction nečtu nikoho. Musím se přiznat, že ani neznám jména autorů, kteří se na trhu dnes objevují. Není to vůbec tím, že bych odmítal fantazii a její oprávnění hýbat literárními obrazy. Vždyť fantazii mám rád, patří k životu a dobře se s ní žije. Ale musí z ní být hodně cítit živý člověk.

Po přistání linky Paříž-Praha s kapitánem letadla ČSA Davidem Růčkou
za Texty hovořil – dm –