|
|
TEXTY č. 34 (LÉTO 2004)
Úvodník
Dalibor Malina: Český sen
Český prázdninový sen je snem mořským, snem o modré vodě a zlatavém
stmívání mezi piniemi třeba ve Vrsaru, překrásném městečku italského
střihu na chorvatském pobřeží, napůl cesty mezi Porečí a Pulou.
Český sen je zatvrzele sněn i na cestě za jeho realizací, kdy se, a
malokdy je tomu jinak, v autobusu českého střihu z obrazovky umístěné
nad řidičem ozývá štěkot vypjatých dialogů a sykot střel vyprodukovaných
postavami amerického filmu, které se pokoušejí významy snu posunout úplně
jinam; je po půlnoci a havraní křídlo překrývající svým stínem čiré vědomí
účastníků snu dává vystoupit postavám ze šera autobusu protínajícího
cizí tmu v cizí zemi přerušovanými záblesky světelpředjíždějících
vozů luxusního střihu; šedivý muž na třetím sedadle vlevo hledá polohu
ke spánku s hlavou zaklesnutou mezi vlastní paže vzepjaté a v zoufalství
zaháknuté za štangli odkládacího prostoru nad sebou; žena, ozdobená spací
pneumatikou a vklíněná mezi okenní sklo a okraj sedadla, klidně a hlasitě
oddychuje; její společník se pomalu sune po opěradle sedadla níž a níž,
až se gumový a stále se proměňující tvar jeho hlavy zcela ztratí v prostoru
za sedadlem; mladý muž v rozkošnicky erotickém rozhození zaplnil sedadlo
přes uličku, zatímco jeho před chvílí ještě dotěrná společnice, dlouhá
blondýna modelového střihu, zaujala stočená do esíčka podivuhodnou pozici
na podlaze pod jeho sedadlem; a šedesátiletý šedivý muž, vyvléknuv
se z karabinky ukotvující jeho ruce takřka pod střechou autobusu, zmrazen
nezbytností nalézt novou polohu pro svůj sen, už protíná v nepravidelných
zalamovacích úklonech prostor nad uličkou, vždy přesně v pravý okamžik
těsně před pádem do ní zachraňován spolehlivým obranným instinktem. Zkušební
provoz podivuhodného kyvadla.
Cestovatel snící svůj sen plný moře a literatury pozvedá něčím poděšen
na chvíli hlavu čelem zapřenou o sedadlo cestujícího před ním, přejede
rukou po vrapaté kůži na čele, na níž hrubá textilie potahu zanechala
hrubý otisk. A vtom zašumí Kainar: Spíš, synku, / český sen.
/ On si tě kolíbá/a konejší, / a hýčká. // Ty klidně z něho pij,
/ ty spící český synku, / ať ve tvém snu / jak ve snu husitském / buší
tvé srdce starou českou vírou,/že nelze člověku se smířit s otiskem.
Český sen. Světovost získal až s hlučným vstupem M.V.-H., přítelkyně
cestovatele, do něj. Poznamenala:
„Bys viděl, jak cestujou Němci! A válku prohráli." Ale nakonec
to bylo ve Vrsaru moc pěkné, a vůbec, celé léto bylo moc pěkné,
akorát příliš rychle uběhlo. Takže ani Texty ho nestačily zaznamenat
včas.
|
|