TEXTY č. 41 (Jaro 2006)

[úvodník][próza][poezie][překlad][rozhovor]
[comics][Z ARCHIVU][jen tak ]

Z archivu

Dalibor Malina: Hofmann se dvěma „n" a Schneiderka

Dalibor Malina: Hofmann se dvěma „n" a Schneiderka

V září uplyne 100 let od narození jednoho ze čtyř malířů ze Soláně, kteří nevysoký kopec nad Velkými Karlovicemi proslavili. Přivedli, či lépe přiváděli tam od 30 let minulého století i kus Evropy s výtvarným uměním, které se rozpínalo do prostoru s velkou vervou a vyvolávalo upřímný a zcela mimořádný ohlas i ve veřejnosti. K Hofmanovu jubileu vyjde koncem roku v nakladatelství Dalibora Maliny ve Vsetíně vzpomínková kniha na tohoto malíře pod názvem Krajiny života Karla Hofmana. Ukázka, kterou předkládáme čtenářům Textů, je z kapitoly Soláň.

–dm–

S odstupem času míváme tendenci vztahy mezi umělci dotvářet v harmonické, bezproblémové, bezkonfliktní, idylicky vyhlížející příběhy. Ano, malíři ze Soláně se navštěvovali, debatovali a polemizovali, bavili se. Jejich vztahy však procházely obdobími, ve kterých převažovalo niterné porozumění, střídala je však období napětí i jisté konkurenční podezíravosti. Méně harmonické časy byly spjaty s jejich rozdílnými možnostmi společenských a uměleckých kontaktů, rozdílnou mírou nezbytné informovanosti o změnách a tendencích v činnosti Českého fondu výtvarných umění a jeho prodejní organizaci Díle, a samozřejmě s klimatem politickým, ostře diferencujícím loajální umělce od vzdorných individualit. Malíř Schneiderka s Hofmanem byli přátelé (nepřátelství by sotva vyústilo po Schneiderkově smrti k rozhodnutí rodiny prodat dům s ateliérem na Soláni Karlu Hofmanovi), jejich vztah byl však provázen trvalým, a nutno dodat, že neskrývaným napětím, pramenícím z rozdílnosti povah a vztahu k celé umělecké obci a institucím, které ji reprezentovaly. Hofman v době, kdy už Schneiderka zcela zdomácněl na Soláni, žil intenzivním společenským a uměleckým životem ve Zlíně a později v Uherském Hradišti a zapojoval se do činnosti struktur uměleckých spolků a Fondu. Schneiderka žil na Soláni, pokud se týká přímých uměleckých kontaktů, poměrně osaměle. Ač byl také členem Českého fondu výtvarných umění, dráždil svou ironií a přímostí jeho představitele. Ti pak Schneiderkovu přítomnost nevyhledávali, což s sebou neslo i důsledky existenční. Dokládá to jeden z dopisů z dochované vzájemné korespondence, který Schneiderka napsal Hofmanovi v květnu roku 1955:

Milý Karle Hofmanne, (Schneiderka psal zatvrzele v Hofmanově jméně nesprávně dvě „n" – pozn aut.) pěkný pozdrav z hor, div ne zasněžených. Temperatura se drží kolem nuly a včera 2x sněžilo, přitom jsou stále kalné a chladné větry, takže i ta nádeničina, kterou od jara do zimy mám, se dělá špatně.

Ruce mám oteklé, protože jsem na tu rozlohu sám a musím odnést v koších metráky kamene, který každý rok přes zimu narostl.

Předjaří a jaro nezachytil jsem malířsky, anžto nemám za 30 let výtvarného života poprvé v roce 1955 ani trochu materiálu.

Držel jsem se od roku 1948 hrdinsky, ale teď se nestydím přiznat, že jsem v koncích, ovšem tomu nejsem vinen já, ale doba.

Je dobré, anebo pěkné, dělat ze sebe proletáře a straníka, jak to dělá Kr., když to nese milionky. Hospodářská výstava mu vynesla, jak pravil Fu., 3 mil.+ titul a kolik mu vynese zase spartakiáda. Charakter za každého režimu dost.

Do práce pro Fond jsem se nedal, nedostal jsem směrnice ani peníze, ačkoliv dnes je je 18. máje a já nic nemaje.

Tož mezi deštěm a sněžením hrabu kamení, spravuju plot a řežu drva atd.

Kolikrát si vzpomínám na ty, kteří si to špacírují po městech a tu a tam si odskočí na deci a chlebíček, jak já tu bídně, ale chlapsky žiji.

Připadám si jako Jugoslávci, kteří jediní ze všech Slovanů mají čest a charakter, a mám takové přísloví – duj větře, však na chlapa duješ.

Sachrovi se minulý týden odstěhovali velmi pilně do Vizovic na nějakou hospodu, a tady máme staršího člověka s rodinou velmi početnou (jde o střídání vedoucích na chatě Soláň, kterou malíři také často navštěvovali – pozn. aut.) Já na chatu jdu jenom pro poštu a tož zatím nevím nic bližšího.

V Hradišti je asi teplo a jste zdraví doufám a dej to Bůh.

Pěkně Vás všechny pozdravuji. Tvůj

Al. Schneiderka