TEXTY č. 24 (ZIMA 2001-02)

[úvodník][próza][poezie][překlad][rozhovor][dopis]
[recenze][comics]

DOPIS

Jakub Chrobák: Do Psího vína

JAKUB CHROBÁK: DO PSÍHO VÍNA

Tak, už spolu mluvíme. Není to eště bůhvíjaké klábosení u piva, ale je to aspoň neco. Akorát, že ten společný večírek sa nám nevydařil. Ale i tak: příště už sa připravím a vychválím poslední číslo Psího vína, dneska eště trochu jinak: reprodukce reprodukovaného příběhu, jak mi ho reprodukoval jeho svouvlastníosobou účastný pan Malina, a který mně se tak líbil, že jsem ho zaznamenal do svojí paměti a (možná, stává se mi to občas) i pozměnil.

I tak se konalo představení knížky Silvestra Kazmíře Slovník valašského nářečí (Malina, Vsetín, 2001). A konalo se ve Zlíně, a v Baťově vile. A – důvod, proč je ta historka na tomto místě – spoluuváděl tu knížku Jaroslav Kovanda. A tak se, místo na večírku, sešli oba vydavatelé našich časopisů v jednom městě, v jedné místnosti a dokonce na společné akci.

A Jaroslav Kovanda je vtipálek a tak osvěžil diskuzi o míře purity valašského nářečí u Zlíňáků, Vsetíňáků, Karlovjanů, Dinotičanů a Texasanů velmi závažnou výhradou k bohatosti lexikální části slovníku. Událo se asi toto. Básník Kovanda promluvil: „Je to bezpochyby velmi cenný podnět nejen pro badatele – dialektology, ale i pro širší čtenářskou veřejnost. Jen mi tu chybí označení pro některé velmi podstatné entity z běžného života." Pan Kazmíř samozřejmě musel reagovat: „Jaké například? Já se už několik desítek let věnuji sběru materiálu, a tak jsem si i myslel, že tyto základní entity jsem snad zaznamenal?" Ale ďábelský Kovanda vyrukoval se svým esem (beztak z rukávu): „A co kiwi? Proč tu není kiwi?“„Kiwi netvoří a ani nemůže tvořit základní složku, jádro slovní zásoby valašského dialektu, protože jde o pojmenování, které se k nám dostává podstatně později.“Jenže Jaroslav Kovanda se nedá: „A to zas ne! Kdo říká, že musí jít o nějaké nové slovo. Ale co slovní spojení, FRAZEOLOGISMUS chlupatý zemňák?“

Nic? No, nevadí, to se občas vtipům stává, já jsem se ale bavil, a ještě se bavím, docela dobře. Jinak ale: ponaučení, které z toho všeho vyplývá: je dobře, je moc dobře, že už spolu mluvíme, je dobře, že se účastníme (alespoň nekteří z nás) společných aktivit. A je dobře, že oba časopisy si ponechávají svou identitu, i když Psí texty vůbec nezní zle.

Zatým sa mívajte, Pámbu vás poťapkaj.

A ještě k těm časopiseckým vztahům. Pamatuju si, že byl do čestného představenstva Textů zvolen Ondřej Horák. Měli bychom tuto skutečnost aktualizovat a přivést Ondru k odpovědnosti, protože se mi zdá, že Tvaru se teď skutečně daří: změna grafiky od prvního čísla nového roku výrazně přispěla k přehlednosti časopisu, především pak v recenzní příloze. Ale zejména je vysoko postavena laťka, která se týká kvality příspěvků: jako by skutečně došlo k tomu, že tyto příspěvky vznikají „na objednávku“pro Tvar (viz první a třetí číslo, kde místo velké studie zaplnily 2x Wolfram von Eschenbach: Parzival a 5x Jáchym Topol: Noční práce). Navíc zůstaly zachovány mně milé rubriky, jako je spisování Aloise Burdy a podobně. Takže: aj tebe, Ondřeju, Pámbu poťapkaj, pakliže se tak už nestalo.