TEXTY č. 24 (ZIMA 2001-02)

* * *
Na oholených stráních
Dva přelomené krky stromů

Líto je dřeva které nezůstalo

Je odřený podzim
A dřeva je málo

Po kůře stéká šedý dým
Na šíji mrazem popraskalo

N a J a t c e

Pijeme v putyce!

Vedro zadírá se
Pod kůži
Košilí prosakuje
Chlapský pot

Je mnohá hořkost
Která ublíží

V rukách
I slovem na jazyce

* * *
Neporučíš stromům
Aby poklekly na kolena
Jak setnuté špalky

Na mízu se nedostaneš!

Ani kdybys lesy zaklínal
A za tmy, z cizí své dálky

Jak surový lamač dřeva
Vyvolával pilu

* * *
země a čas
roztočený hrnčířský kruh

hladíme syna
tvarujeme džbánek

Je to má vina?
Prý, Vstaň a pojď se mnou! Ale
jak je toto možné, že špinavý očistí se
hanou jiného?

Shodím oděv
a nahý vstoupím do stromu.
Až doroste k rakvi, pohřbí nás.
Z hřebenů střech steče
rozcuchaný pláč.