TEXTY č. 24 (ZIMA 2001-02)
POEZIE
Radek Václavík
Petr Odehnal
RADEK VÁCLAVÍK
* * *
Na oholených stráních
Dva přelomené krky stromů
Líto je dřeva které nezůstalo
Je odřený podzim
A dřeva je málo
Po kůře stéká šedý dým
Na šíji mrazem popraskalo
N a J a t c e
Pijeme v putyce!
Vedro zadírá se
Pod kůži
Košilí prosakuje
Chlapský pot
Je mnohá hořkost
Která ublíží
V rukách
I slovem na jazyce
* * *
Neporučíš stromům
Aby poklekly na kolena
Jak setnuté špalky
Na mízu se nedostaneš!
Ani kdybys lesy zaklínal
A za tmy, z cizí své dálky
Jak surový lamač dřeva
Vyvolával pilu
PETR ODEHNAL
* * *
země a čas
roztočený hrnčířský kruh
hladíme syna
tvarujeme džbánek
Je to má vina?
Prý, Vstaň a pojď se mnou! Ale
jak je toto možné, že špinavý očistí se
hanou jiného?
Shodím oděv
a nahý vstoupím do stromu.
Až doroste k rakvi, pohřbí nás.
Z hřebenů střech steče
rozcuchaný pláč.
|